Předmět se předtaví na výstavě zemského muzea, která bude v Brně prezentovat nejvýznamnější archeologické nálezy. Měla by se konat nejdříve v roce 2025. Pracovníci muzea nevylučují ani představení nálezu veřejnosti v Ostravě.
„Jedná se zcela o výjimečný předmět. Něco, co se nepodařilo najít desítky let,“ řekl ředitel. Odborníci hledali v Hošťálkovicích pozůstatky po lovcích mamutů. Nebyli úspěšní, místo toho ale narazili na mladší nálezy z doby lovců kultury magdalénienu (lovci sobů a koní). „Jde o unikátní nález. Lovci sobů a koní osidlovali jeskyně,“ řekla archeoložka Zdeňka Nerudová.
Archeologický výzkum v Hošťálkovicích začal v roce 2019. Původně se soustředil na místo osídlené lovci mamutů z doby zhruba před 26.000 lety. V roce 2021 se vědcům podařilo identifikovat novou, dosud neznámou archeologickou vrstvu, která dokládá pobyt lovců sobů a koní. Vyvrcholením dosavadní badatelské činnosti je nález zmiňovaného předmětu, který odborníci vyzvedli v roce 2022 v prostoru kamenné struktury, jež kromě pískovcových bloků a ploten obsahovala i nástroje a čepele z pazourku či hrubé nástroje z říčního křemene.
Jde o umělecký předmět o velikosti 75x 50x 19,5 milimetru. Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce běžným a často loveným zvířetem, mamut v té době vymíral, a patrně proto byl lovci zobrazován zcela výjimečně. Na místě výzkumu si rytin vědci nevšimli. Mysleli si, že jde o takzvaný otloukač, kterým se vyráběly pazourkové čepele.
„Ke skutečnému objevu rytiny došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi. Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň,“ doplnila Nerudová.
Podle ní jde na území České republiky o unikátní předmět. „Přestože z tohoto období známe krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny. Nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa,“ řekl další archeolog Petr Neruda. Výjimečnou se podle něj stává i zkoumaná lokalita, neboť se na ní dochovalo několik fází osídlení. „Období magdalénienu bylo dosud z oblasti Ostravska neznámé,“ řekl. Všechny dřívější významné nálezy jako například soška ženy z krevele z Landeku, veřejnosti známá jako Petřkovická venuše, pocházely z období lovců mamutů – gravettienu.