Znám případ ženy, která si všimla tmavé tečky na rameni až při pohledu do zrcadla. V mobilní aplikaci jí vyšla jako vysoce riziková, dermatolog ji po vyšetření označil za neškodný névus. O několik měsíců později se ale podobně vypadající znaménko na zádech ukázalo jako melanom. Dvě fotografie, dva rozdílné výsledky a jedna nepříjemná připomínka: obrázek sám o sobě diagnózu nenahradí.
Právě na tom stojí otázka, zda umí AI dermatoskop rozpoznat nebezpečné znaménko lépe než lidské oko. Odpověď není jednoduché ano ani ne. Umělá inteligence má při analýze některých kožních lézí působivé výsledky, ale záleží na kvalitě snímku, typu přístroje, zkušenosti lékaře i na tom, s jakými daty byl algoritmus vytrénován.
Co AI dermatoskop vlastně sleduje
Dermatoskop zvětšuje kožní útvar a osvětluje ho tak, aby lékař viděl struktury, které pouhým okem zůstávají skryté. Digitální přístroje pořizují fotografie a software v nich hledá vzorce spojené s melanomem nebo jinými kožními nádory. Posuzuje barvu, nepravidelnost, okraje, asymetrii i rozložení určitých struktur v znaménku.
Člověk při vyšetření pracuje s podobnými znaky, ale přidává k nim okolnosti, které fotografie často nezachytí. Ptá se, zda se znaménko změnilo, svědí, krvácí, bolí nebo vzniklo nově. Sleduje také věk pacienta, počet znamének, rodinnou zátěž a předchozí nálezy.
Výzkumy publikované v posledních letech ukazují, že některé algoritmy se v kontrolovaných podmínkách dostaly na úroveň zkušených dermatologů, případně ji v určitých úkolech překonaly. Takové výsledky ale vznikly při práci s vybranými a kvalitními snímky. Běžná ordinace je složitější: znaménko může být rozmazané, zakryté chlupy, zanícené nebo vyfocené pod jiným úhlem.
Přesná čísla se podle zdrojů liší. Studie používají různé databáze, přístroje i kritéria, takže nelze říct, že jeden údaj platí pro všechny AI dermatoskopy na trhu.
Proč lidské oko stále zůstává ve hře
Dermatolog nehodnotí pouze samotný snímek. Porovnává znaménka mezi sebou, kontroluje starší fotografie a hledá takzvané evoluční změny, tedy proměnu velikosti, tvaru nebo barvy v čase. Právě vývoj nálezu patří k informacím, které algoritmus bez kvalitní dokumentace nezná.
AI navíc nerozumí pacientovi v lidském smyslu. Neví, že si člověk všiml krvácení po sprchování, že se léze objevila před třemi týdny nebo že se v rodině vyskytl melanom. Tyto údaje se do systému dostanou jen tehdy, když je někdo správně zaznamená.
Rizikem jsou také falešně negativní výsledky. Znaménko může vypadat klidně, ale přesto obsahovat zhoubné změny. Falešně pozitivní výsledek zase vyvolá strach a vede k odstranění neškodného útvaru. Odstranění znaménka není velký chirurgický zákrok, přesto znamená ránu, jizvu a následné histologické vyšetření.
Já bych výsledek z aplikace brala jako podnět k návštěvě ordinace, ne jako potvrzení, že je všechno v pořádku. Pokud by mi software podezřelé znaménko označil jako bezpečné, neriskovala bych odklad kontroly jen kvůli zelenému symbolu na displeji.
Jak se AI používá v ordinacích
V praxi se umělá inteligence využívá především jako podpůrný nástroj. Lékař pořídí dermatoskopický snímek, software nabídne odhad rizika a dermatolog rozhodne, zda bude stačit sledování, kontrola v kratším intervalu, nebo chirurgické odstranění.
Výhodou je standardizace. Přístroj ukládá fotografie, umožňuje jejich porovnání v čase a pomáhá zachytit drobné změny, kterých si člověk při běžném pohledu nevšimne. U pacientů s velkým počtem znamének může digitální mapa kůže výrazně usnadnit následné kontroly.
AI ale potřebuje dohled. Algoritmus vytvořený hlavně na fotografiích světlé kůže nemusí stejně dobře fungovat u tmavších odstínů pokožky. Obtížnější bývá také hodnocení neobvyklých nádorů, zanícených lézí nebo útvarů na nehtech, chodidlech a ve vlasech. Tady si nejsem jistá žádným univerzálním slibem výrobců, protože mezi laboratorním testem a skutečnou ordinací bývá velký rozdíl.
Rozhodnutí o odstranění podezřelého znaménka nakonec potvrzuje histologické vyšetření odebraného vzorku. To je jiný proces než obrazová analýza a zatím ho žádná aplikace nenahradila.
Osobně bych si nechala podezřelé znaménko vyšetřit dermatologem i tehdy, kdyby ho domácí AI aplikace vyhodnotila jako nízkorizikové. Kdyby se mi znaménko začalo měnit, krvácet nebo rychle růst, objednala bych se bez čekání na další fotografii v telefonu.